|
|
JUDr. Jiří Branžovský. Politický portrét novodobého českého nacionalisty.
Beroun, Zdeněk ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Rataj, Jan (oponent)
Disertační práce si klade za cíl vytvořit politický portrét JUDr. Jiřího Branžovského (1898-1955), významného představitele krajně pravicové scény z období tzv. první Československé republiky. Jeho veřejné aktivity lze vysledovat již na počátku 20. let, kdy se angažoval ve studentských akademických spolcích. Patřil k zakladatelům nacionalistického klubu Červenobílí. Do historického povědomí se zapsal zejména exponovaným členstvím v Národní obci fašistické. Stal se právním zástupcem a blízkým spolupracovníkem jejího předsedy Radoly Gajdy. Zasedal v nejvyšších orgánech, pracoval i v redakci ústředního fašistického tisku. V parlamentních volbách v květnu 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Výkon jeho mandátu však provázely vleklé spory se stranickým vedením. Za nacistické okupace navázal kontakt s odbojovým hnutím. V dubnu 1943 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn; nejprve v Malé pevnosti Terezín, později v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. S osvobozením se vrátil k občanské profesi, záhy po únoru 1948 ale opět upadl v nemilost. Byl vyškrtnut ze seznamu advokátů a zbaven možnosti odborného působení. Dožil v ústraní. Disertační práce klade důraz na motivační prožitky a inspirační vlivy, které napomáhaly utvářet světonázor JUDr. Jiřího Branžovského a přivedly jej do...
|
|
|
Komparativní studie Národního sjednocení a Národní obce fašistické v československých parlamentních volbách 1935
Chadima, Hugo ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Cílem práce je prozkoumat základní politické atributy dvou nacionalistických a fašistických volebních subjektů kandidujících v Československých parlamentních volbách v roce 1935: Národního sjednocení a Národní obce fašistické. Práce se zaměří na aspekty vnitřní organizace a vlivné aktéry. Nabídne přehled ideologických a programových stanovisek obou subjektů. Následně se bude věnovat jejich volebním výsledkům, identifikuje hlavní voličské skupiny a vezme v potaz poznání předešlého výzkumu. V práci se věnujeme výzkumné otázce: V čem se lišila politická orientace, vnitrostraničtí aktéři a voličské skupiny Národního sjednocení a Národní obce fašistické? Jaký vliv měly tyto faktory na výsledek obou stran ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 1935? Práce využívá komparativní metody a aplikuje je na dosavadní historiografický výzkum. Zároveň se věnuje datovému rozboru volebních výsledků a demografických indikátorů, které zpracovává v rámci vymezeného volebního jádra. Na závěr se práce snaží využít získaných poznatků ke zodpovězení výzkumné otázky a dospívá ke zjištění, že oba subjekty jsou jeden od druhého velmi odlišní. Národní sjednocení, které se sice profilovalo pravicově a konzervativně, nicméně zůstávalo loajální principu demokracie, a jeho politici se řadili ke státotvorné opozici. Fašisté se...
|
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
|
|
Vliv českého fašismu na Národní demokracii a její podoby
Vozňaková, Veronika ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je zmapování vztahů českých fašistů a Československé národní demokracie a jejích podob. Práce je blíže zaměřená na analýzu těchto vztahů a jejich projevů. V řešení byla použita analytická metoda a metoda komparativní. Autor diplomové práce využíval jak dostupné odborné literatury týkající se tématu, tak také pramenných zdrojů. Práce je strukturována do čtyř hlavních kapitol. První kapitola rozebírá teorii fašismu, jeho hlavní charakteristické znaky a ve vlastní podkapitole také specifickou českou podobu pro správné pochopení kontextu fašistického prostředí v Československé první republice. Druhá kapitola pojednává o působení českého fašismu v první republice. Pro významné změny, které se odehrály v roce 1938, byl také v krátkosti zmíněn politický systém druhé republiky, jelikož vykazoval krajně pravicové znaky. Třetí kapitola se věnuje Československé straně národně demokratické a analyzuje její činnost do roku 1935. Pro uvedení souvislostí byl také naznačen československý politický systém a jeho stranický systém. Čtvrtá kapitola je pro diplomovou práci klíčová a pojednává o stycích a spolupráci českých fašistů a Národní demokracie, od roku 1935 také o spolupráci v rámci strany Národní sjednocení. Pro úplnost jsou také zmíněny vztahy českých fašistů s etablovanými stranami...
|
|
|
Jan Scheinost. Katolík a fašista, novinář a politik
Klementová, Eliška ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Cílem disertační práce je analýza myšlenek i politických aktivit Jana Scheinosta (1896- 1964), novináře a zároveň obratného zákulisního politika, známého také jako ideologa českého fašismu. Práce představuje a analyzuje především ty texty a aktivity této kontroverzní osobnosti, které byly svým způsobem unikátní, typické nebo naopak atypické pro československou politickou a intelektuální scénu první a druhé republiky, od 20. let 20. století do období Protektorátu Čechy a Morava. Vlivný katolický publicista Scheinost bývá v odborné literatuře spojován nejen s konzervativním tradicionalistickým katolicismem, ale také s fašismem. Práce se však snaží prokázat, že Jan Scheinost především vždy hledal nejvhodnější hnutí či politickou stranu, skrze něž by mohl realizovat své výbojně katolické ideje. Práce zároveň sleduje historický i kulturní a mediální kontext, v němž Scheinost, mj. šéfredaktor deníku Lidové listy, působil. Přesvědčený nacionalista a katolík Scheinost vstoupil na počátku 20. let do Československé strany lidové, ale ta pro něj byla příliš kompromisní a málo konzervativní. Proto založil se spisovatelem Jaroslavem Durychem revue Rozmach, kde koncipoval a prezentoval své myšlenky. Když se v polovině 20. let 20. století formoval český fašismus, Scheinost vstoupil do fašistického hnutí, aby jej...
|
|
|
České fašistické hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu
Benda, Michal ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předložená práce se zaměřuje na fenomén českého fašistického hnutí v období první Československé republiky s důrazem na vývoj v pardubickém regionu. Český fašismus a krajní nacionalismus, který byl reprezentován zejména Národní obcí fašistickou, tvořil v období meziválečného Československa svébytnou součást domácí politické scény, a proto si zaslouží podrobnější výzkum. Tato práce si neklade za cíl vytvořit syntetickou studii o prvorepublikovém českém fašismu, ani se nesnaží postihnout vývoj Národní obce fašistické a dalších fašistických a krajně nacionálních organizací na celém území Československa. Naopak hlavním cílem je vytvoření regionální sondy, která nalezne specifika zmíněného hnutí ve zvoleném regionu. Český fašismus na Pardubicku v mnohém kopíroval celostátní vývoj, přesto je možné vymezit specifika, která region odlišovala. Jednalo se především o netypické sociální složení meziválečných Pardubic způsobené prudkými demografickými změnami od druhé poloviny devatenáctého století, existencí velkého počtu válečných vysloužilců a legionářů nebo absencí výraznější národnostní menšiny. Podrobně jsou také vylíčeny osudy ústřední postavy místního fašistického hnutí, kterou byl Vojtěch Vážný. Na jeho politickém a osobním příběhu je patrné, jakými etapami fašistické hnutí na Pardubicku procházelo....
|
|
|
Národní obec fašistická v politickém systému První republiky
Šulcová, Štěpánka ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit příčiny neúspěchu českého fašistického hnutí, reprezentovaného Národní obcí fašistickou, v období první Československé republiky a přiblížit postavení Národní obce fašistické v politickém systému. Kromě reflexe politické role, kterou Národní obec fašistická v politickém systému plnila, se práce zaměřuje na územní rozložení podpory a členské základny, účasti této strany v parlamentních volbách a na vymezení programové charakteristiky strany a programovým odlišnostem Národní obce fašistické vůči ostatním pravicovým subjektům. Základní výzkumná otázka, na kterou autor hledá odpověď, zní: Proč Národní obec fašistická, jako hlavní reprezentant českého fašistického hnutí, nezískala širší podporu české společnosti? Do jaké míry se Národní obec fašistická programově vyhranila vůči ostatním politickým stranám a jaký to mělo dopad na její postavení v politickém systému? Téma této diplomové práce se nachází na pomezí historie a politologie, text vychází z komparativního a empiricko-analytického přístupu. Jako metoda výzkumu byla zvolena ateoretická případová studie. V závěru práce autor shrnuje důvody, které vedly k tomu, že Národní obec fašistická zůstala na okraji politického spektra První republiky. Jako zásadní problém, stojící za
|
|
|
Vztah mezi československými fašistickými a fašizujícími stranami v období první republiky
Maňkoš, Petr ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Rudolf (oponent)
Diplomová práce s názvem Vztah mezi československými fašistickými a fašizujícími stranami v období první republiky spadá do období tzv. první republiky, kterou je všeobecně označována Československá republika od 28. října 1918 do 29. září 1938. Diplomová práce má ambici přiblížit čtenáři vztah Národní obce fašistické a dalších fašizujících stran. V práci bude na jedné straně představena Národní obec fašistická, jako hlavní reprezentantka českého fašismu. Na druhé straně bude věnována pozornost Národní lize Jiřího Stříbrného, a dále radikální části Československé strany národně demokratické. Především z tohoto trojúhelníku vznikaly vzájemné vztahy v českém fašismu. Do tohoto vztahu dále promlouvají další politické strany - Národní sjednocení a Národní fronta. V práci budou rovněž zohledněny osobní vztahy mezi Radolou Gajdou a Jiřím Stříbrným. Tyto osobní vztahy velmi ovlivnily fašismus v období první republiky. Důležité také bude si představit jak se tyto dvě osobnosti dostali k českému fašismu. Radola Gajda byl významným československým generálem na Sibiři v první světové válce. Jiří Stříbrný patřil mezi tzv. "muže 28. října" při vyhlášení samostatnosti Československa. Klíčová slova Fašismus, Československo, Národní obec fašistická, Národní liga, Československá strana národně demokratická, Radola...
|
|
|
Fašistické hnutí v Československá ve 20.-30. letech 20. století
Balšánek, Aleš ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato bakalářská práce postihuje fašistické hnutí v Československu v meziválečném období. Hlavní důraz se klade na organizační a programovou roztříštěnost Národní obce fašistické a jejích předchůdců. V textu nalezneme i další organizace určitým způsobem s fašismem spjatých, přičemž je sledován jejich vývoj a aktivity. Relativně velký prostor je také věnován vůdčí osobnosti fašismu v první republice, kterou byl gen. Radola Gajda i dalším zejména politickým osobnostem, které zasáhly do vývoje čs. fašismu. Cílem bakalářské práce je nalézt příčiny neúspěchu českých fašistů, které vycházely od nich samotných.
|
host ::
RSS.